Název první skladby na druhé desce KRYPTOR jsem si prostě musel vypůjčit pro titulek článku! On tam totiž dokonale sedí – „Time 4 Crime“ je jedno z nejlepších českých kovových alb devadesátých let, a přitom ještě před pár týdny šlo o naprosto nesehnatelnou záležitost. Ve své době se jí prodalo hodně, ovšem myslím, že většinou na kazetách. Vinyly tehdy končily, takže bych tipoval, že jich vyšlo jen pár, no a céda byla hodně drahá, takže se náklad asi taky nijak nepřeháněl. Pak ubíhal čas, KRYPTOR fungoval-nefungoval, metal scházel na úbytě, první reedice tak nějak prošuměla a než se styl opět vyškrábal na lepší pozici a postupné reedice se dokousaly až k „Time 4 Crime“, máme konec roku 2024. Vlastně skvělou dobu – před pár týdny vyšel „Institut klinické smrti“, už dřív všechny důležité DEBUSTROLy, no a teď konečně i druhý KRYPTOR.

Leccos se dalo vytušit, když se znovu objevila „Septical Anaesthesia“. Tu jsem si nepořídil, protože debutová deska byla už ve své době hlavně odrazem starých demáčů a navíc produkce ve studiu KRYPTOR natolik „zcivilizovala“, že ztratil původní kouzlo a s „Anaesthesií“ se moc nepředvedl. „Time 4 Crime“ je ovšem úplně jiná káva, takže těšení, i když opatrné, aby nenastalo zklamání jako u ARAKAIN, kteří předtím v reediční řadě úplně vynechali třetí a čtvrtou desku. Když tedy na adrese mého oblíbeného shopu vyběhlo, že můžu předobjednat „Time 4 Crime“, skákal jsem radostí do stropu a boule na hlavě mi byla potvrzením, že nejde o sen, ale fakt budu mít „Čas pro zločin“ konečně doma!

Tehdy v reálném čase jsem ho měl na kazetě a stalo se to trochu zvláštním způsobem. Koupil jsem si totiž původně desku MASTER´S HAMMER. Jenže na vinylu a můj gramec … no, nechtěli byste ho. Takže zpátky do obchodu, jestli by neměli kazetu. „Ritual“ na skladě nebyl, ale měli KRYPTOR. Aha, tak on už vyšel? Hm, „Anaesthesia“ nebyla nic moc, ale četl jsem už něco o nové desce a zní to slibně. Takže samozřejmě beru, kazeta jde do ruky, doma do kazeťáku … první tóny … a já čumím jako vrána! Takhle moc šli KRYPTOR nahoru? Ty vole! Naprosto skvělý thrash metal, razantní kovový zvuk, ultimátní bubny Pavla Konvalinky (hlavně kopáky jsou naprostý diktát), jeden lepší kytarový riff než druhý … prostě všechno dobře! Na nadprůměrné desky z domácí produkce jsem nebyl úplně zvyklý, a tak mě „Time 4 Crime“ dokonale nadchla! Vokalista Pípa navíc nahodil zpátky svůj agresivní projev, jeho texty šly o milion procent nahoru a když třeba v sedmé skladbě „Obchod se smrtí“ deklamuje stav tohoto světa, je to ponor do naprostého nihilismu. Sakra, to je to dobrý...

… střih, rok 2024, o jeden Kristův život později. Cédo leze z celofánu, aktivuje staré časy, zjevuje se zapomenutá minulost. Radost z artefaktu, ale bude to ještě fungovat? Jak moc tahle deska zestárla? A další překvapení – člověče, baví mě to pořád stejně! Ty riffy furt diktujou, kopáky řežou přes celý byt, texty skvěle švihají a když přijde melodie, tak je tak silná, že se musí rozpogovat i mrtvola v gypsu. No dobře, bonusové „Vraždící řetězy“ a oddychovka „Maniac (Fucker)“ zestárly hodně a léta páně 2024 jsou spíš vzpomínkou, jak se kdysi začínalo, ale zbytek u mě v čase obstál tak, že bych to nečekal. Thrash metal made in kapela, která ho tehdy sakra uměla!

Možná v tomhle nadšení zůstanu sám a pro ostatní bude „Time 4 Crime“ úsměvná staroba … i když si troufám odhadnout, že třeba redakční kolega Louis si taky pomlaskne. (co, Louisi?) Mně reedice „Time 4 Crime“ dokonale sedla, a tak ji teď točím pořád dokola jako pominutý!

Poznámka: Je moc dobře, že při vizuálu reedice nikdo nevymýšlel hovadiny a udělala se stejně jako kdysi. Potisk céda s ksichty muzikantů, uvnitř dvojstránka s mikrotexty, „thanx to“, hotovo. Nedošlo tak k podobnému zčubení bookletu, jako se to stalo u „Institutu klinické smrti“ – díky bohu, čertu nebo komukoli jinému, kdo držel ochrannou ruku na správném místě!!!